Lycium barbarum

Publikováno dne: 25.2.2015
Lycium barbarum

Existuje mnoho druhů kustovnice. Některé rostou v Asii, jiné v Americe a najdeme je i v Evropě. Ne všechny jsou ale vhodné jako potraviny. Ta s nejkvalitnějšími a nejvýživnějšími plody se pěstuje v čínské oblasti Ningxia, proto i název kustovnice čínská.

Po celém světě najdeme asi 100 druhů kustovnice. Nejvíce je tato rostlina rozšířená v Jižní Americe, Střední Asii a Číně. Některé druhy najdeme i v Evropě. V Anglii je kustovnice často vysazována pro zpevnění svahů, do živých plotů nebo jako potrava pro ptáky. Tuto hojně rozšířenou rostlinu ale není možné ztotožňovat s východoasijskou kustovnicí, ze které se získávají plody goji.

Prvním, kdo použil latinský název Lycium barbarum, byl švédský přírodovědec Carl Linné (1707–1778). Uvedl ho ve svém díle Rostlinné druhy (Species Plantarum) v polovině 18. století. Další popisy rostliny najdeme v reedici díla z roku 1762, nebo v pracích Philipa Millera (1691–1771) či Jeana-Baptisty Lamarcka (1744–1829). Pod jedním názvem se však v různých pramenech ukrývají různé rostliny.

První Linného popis se týká kustovnice cizí, kterou kromě označení Lycium barbarum můžeme najít i pod názvy Lycium halimifolium, vulgare nebo flaccidum. Tento druh se vyskytuje v oblasti Středomoří, teplejší oblasti Sibiře, Střední Asii, Mongolsku, severozápadní Číně i zplanělý ve střední Evropě.

Dalším druhem, který najdeme někdy skrytý pod přízviskem barbarum je Lycium shawii. V tomto případě jde o subtropický pustinný druh. Roste na Blízkém východě – v Izraeli, Jordánsku, Sýrii, Íránu a Iráku.

Lycium chinense neboli kustovnice čínská je třetím druhem skrývajícím se také pod označením Lycium barbarum. Známá je u nás především pod pojmenováním gou qi (tedy goji). K tomuto druhu se pravděpodobně vztahuje Lamarckův popis z roku 1792. Kustovnice čínská je rozšířená v Číně, Nepálu, Pákistánu, Koreji a Japonsku. V Číně se pěstuje kustovnice čínská jako léčivá a ovocná rostlina. Zmínky o jejím pěstování najdeme v literatuře asi od 7. století. Nejčastěji se využívají plody této rostliny, mohou se ale pojídat i mladé výhonky, kořeny a ze semen se lisuje olej. Rostlina je v čínské přírodní medicíně využívána například k posílení organismu i celkovému zlepšení funkcí orgánů už po staletí.

frame-scrollup