Znáte rakytník?

Samozřejmě, je to trnitý keř přirozeně se vyskytující v celé Eurasii, u nás je běžný v zahradách nebo dokonce i podél silnic. A přestože v lidovém léčitelství se používá od pradávna, u nás jsme na blahodárné účinky jeho plodů pozapomněli. Ale dnes se k němu začínáme vracet.

A proč bychom se k němu měli vrátit?

Rakytník řadíme mezi tzv. adaptogeny, které pozitivně působí na lidský organizmus – zvyšují psychickou i fyzickou odolnost.  V Rusku je dokonce rakytník nazýván „sibiřským zázrakem“ a v bývalém Sovětském svazu byl proto cíleně šlechtěn.

Rakytník obsahuje více než 200 biologicky aktivních látek s vysoce pozitivními účinky na lidské zdraví. Namátkou lze uvést bioflavonoidy a jim podobné katechiny, které známe třeba ze zeleného čaje jako velmi silné antioxidanty. Dále cholin nebo inositol působící na nervovou soustavu, nebo třeba vápník, hořčík, železo či vitamín D, který přispívá ke správnému růstu a vývoji kostí. Velmi zajímavou látkou je mastná kyselina omega 7, o té se běžně nemluví a přitom je velmi silným antioxidantem. V rakytníkovém oleji je obsažena až ve 40%, v šťávě či sušeném prášku pak vzhledem ke konzistenci méně.

A co vitamín C? Kolik ho v rakytníku je?

V rakytníku je ho opravdu velké množství. Jediná bobulka obsahuje celou doporučenou denní dávku tohoto důležitého vitamínu. Jeho obsah ale kolísá podle odrůd, stupně zralosti, ale také podle podmínek prostředí, ve kterém se rakytník pěstuje. Rakytník tibetský má například téměř 2,5krát více vitamínu C než řešetlákový (běžný v ČR). Firma Himalyo používá výhradně právě rakytník tibetský.

Neponičí se vitamín C během zpracování?

Dobrá zpráva je, že v šetrně zpracovaných produktech z rakytníku zůstává vitamin C zachován. Zejména je-li zpracováván při nízké teplotě. Tímto se firma Himalyo při výrobě svých produktů zcela řídí. Prášek pro výrobu tablet se získává studeným sušením,  šťáva je lisovaná za studena.

Ale rakytník se asi nezpracovává pouze šetrně?

Rakytník můžeme zpracovávat různě. V domácnostech se nejčastěji uchovává mražením nebo jako kompoty či marmelády. Bohužel při tomto způsobu zpracování dochází ke snížení obsahu zejména vitamínů rozpustných ve vodě. Dále do nich touto úpravou přidáváme další suroviny, které nám pak taktéž „ředí“ zdraví prospěšné látky. Výrobky s koncentrovanou „silou“ rakytníku jsou čerstvé šťávy (džusy), prášek (většinou v kapslích) nebo olej.

Která z forem je podle vás tedy nejlepší?

Obecně olej je výhodnější alternativa šťávy, protože obsahuje účinné látky z ostatní části plodu jako jsou slupky a tvrdé části dužniny, a na rozdíl od šťávy kromě vnitřního užívání (v lidovém léčitelství se používal při žaludečních obtížích nebo kornatění tepen) má své opodstatnění i v péči o pokožku. Velmi se osvědčil při péči zejména o popáleniny, omrzliny, ekzémy anebo pooperační jizvy. Olej lze získat buď z  celých plodů, nebo semen. I oleje firma Himalyo získává velmi šetrnou extrakcí, aby nedocházelo ke zničení prospěšných látek. 

Jinak každá má samozřejmě něco do sebe, záleží na preferenci zákazníka a hlavně důvodu, proč chce rakytník zařadit. Pokud má relativně pestrý a zdravý jídelníček, tak určitě stačí občasné zařazení šťávy. Pokud je však vystaven většímu stresu a jeho životospráva není úplně optimální, bude vhodnější užívání tablet či oleje. Olej a tablety jsou taktéž vhodnější pro ty, co často cestují.

A co si tedy vybrat?

Je jen na zákazníkovi, zda si vybere kapsle, nápoj nebo olej, ale v každém případě by měl chtít výrobky té nejvyšší kvality, z druhu rakytníku nejbohatšího na zdraví prospěšné živiny a šetrně zpracované. U výrobků firmy Himalyo je rozhodně nacházím.